Tipy a rady pro ENB část (nejen v rámci soutěže)

Máte za cíl projektovat správně a chcete svůj projekt dovést až ke zdárné kolaudaci? Ve spolupráci s energetickým specialistou společnosti HELUZ – Ing. Martinem Latislavem – jsme si pro vás připravili několik tipů a rad, jak toho z hlediska ENB docílit.

Na co si dát pozor a nezapomenout v projektové dokumentaci:

  • Přesná specifikace materiálů
    • Součinitel tepelné vodivosti λ [W/(m⋅K)] – zejména u navržených tepelných izolací 

      (Pozn.: I v případě, že je v projektu uveden přesný název výrobku, doporučujeme uvést také jeho součinitel tepelné vodivosti λ. Za několik let již nemusí být výrobek pod uvedeným názvem dohledatelný, případně se jeho deklarované vlastnosti mohou změnit.)

  • Specifikace otvorových výplní
    • Typ zasklení (dvojsklo, trojsklo)
    • Součinitel prostupu tepla Uw [W/(m2⋅K)] celého výrobku, nestačí uvádět pouze Ug – součinitel prostupu tepla zasklení 
      (Pozn.: Uw lze nahradit specifikací Uf – součinitel prostupu tepla rámu, Ug – součinitel prostupu tepla zasklení a ψ – lineární činitel prostupu tepla distančního rámečku)
    • Platí i pro střešní okna, světlovody, vlez na půdu, dveře, garážová vrata apod. 
    • Specifikace předokenních stínicích prvků, včetně způsobu ovládání a barvy stínicí techniky
  • V projektu stanovit požadavek na neprůvzdušnost obálky budovy n50 [h-1] nebo q50 [m3/(h⋅m2)] – viz ČSN 73 0540-2:2025
    (Pozn.: Pokud není požadavek uveden, zpracovatel PENB musí počítat q50 = 4,5 m3/(h⋅m2) → z toho plyne, že budova nevyhovuje. Stavební firma by při podpisu smlouvy měla vědět, jakou hodnotu je potřeba splnit – jinak vznikají vícenáklady a dohady o konečné ceně díla. Potřeba splnit např. hodnotu 0,6 m3/(h⋅m2) už vyžaduje použití kvalitnějších výrobků, kvalitní lepení netěsností, dražší krbovou vložku apod.)
  • Značit vzduchotěsnou obálku vytápěné části budovy – Myslet na to, aby bylo možné provést blower-door test. Jsou stavby, které nelze změřit celé najednou
    (Pozn.: Blower-door test je vhodné na stavbě provádět min. 2x, a to po provedení omítek, parotěsných izolací a spojení vzduchotěsné obálky budovy ještě před jejich zakrytím.)
  • Zpracované jednotlivé profese
    • Specifikace zdrojů vytápění
    • Velikosti zásobníku na vodu (TV, akumulační vytápění aj.)
  • Uvádět cirkulace včetně výkonu cirkulačních čerpadel, profilu, tloušťky izolace na teplou vodu, délky potrubí teplé vody
    (Pozn.: O splnění/nesplnění PENB může rozhodnout i uvedená délka potrubí teplé vody. Pokud není uvedena, může výpočtem dle vyhlášky vycházet násobně delší, než je skutečná)
  • Přesný popis chlazení a použitých jednotek

 

FINÁLNÍ PENB se dělá až ke kolaudaci podle projektové dokumentace pro provedení stavby a dle skutečného provedení na základě protokolu o provedení blower-door testu.

 

Důležitý je obsah PD – i pro povolení stavby!!!

Ing. Martin Latislav: "Často se setkávám s odpověďmi projektanta, že to, co požaduji doplnit, není ve vyhlášce v obsahu nutném pro povolení stavby. Není to pravda! Je potřeba číst vyhlášku celou, ne jen to, co potřebuji."

V § 2 odst. 1 vyhláška uvádí:

„Obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu a účelu stavby, charakteru navrhované změny v území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.“

Velmi důležitá věta. Znamená, že projektant nemůže argumentovat tím, že „to není v seznamu položek přílohy“.

Navíc v přílohách k vyhlášce (zejména u dokumentace pro povolení stavby a pro provádění stavby) se opakovaně objevují formulace typu:

  • údaje se uvádějí v rozsahu potřebném pro posouzení stavby,
  • dokumentace obsahuje koordinaci profesí,
  • uvádějí se další údaje nezbytné pro návrh, provedení a užívání stavby.

Smysl je právě ten, že elektro, TZB, PBŘ, statika, energetika, akustika apod. musí dostat takové podklady, aby mohly svůj návrh řádně zpracovat.

Ve sporech typu:

„Musí stavební část obsahovat podklady potřebné pro energetiku/TZB/statiku, i když nejsou výslovně vyjmenované?“

...tak odpověď je ANO.

Nejen z logiky § 2 vyhlášky, ale i z obecné povinnosti projektanta zpracovat dokumentaci úplně, správně a koordinovaně. Vyhláška stanoví minimální strukturu, nikoliv právo některé nezbytné informace vynechat.

 

Copyright © 2026 HELUZ cihlářský průmysl a.s. Všechna práva vyhrazena.